UNESCO je stále obrovská příležitost pro celý Karlovarský kraj
Hned troje naše nejslavnější lázně – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně se dočkaly zapsání na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Pro celý Karlovarský kraj jde o příležitost, kterou by neměl promarnit. Současní představitelé kraje ale nemají tah na branku.
Takový potenciál včetně mezinárodního letiště, nemá mnoho destinací, které oslovují tisíce turistů a návštěvníků, přijíždějících za kulturou, lázeňskou péčí a mnohým, co může Karlovarský kraj nabídnout.
Karlovy Vary navázaly na zhoršení vztahů mezi západem a Ruskem. Památky, které mají mezinárodní výjimečnost, navštěvuje více turistů, ale výpadek navázaný na Rusko je stále tak markantní, že celkové bilance zdaleka nenaplnila očekávání tak veliké investice, který zejména města „lázeňského trojúhelníku“ v minulosti investovala. Nominace hornického Krušnohoří, kdy došlo k zápisu unikátních krušnohorských hornických děl na seznam světového dědictví je další nedotaženou misí současného vedení Karlovarského kraje, které díky neustálému personálnímu vyprázdnění odborníků, zůstává jen politickou karikaturou amaterské práce, která nevede správným směrem.
Jak ale potenciál využít dále?
Dálnice D6 musí být dál jasnou prioritou, aby se mohla dál rozvíjet orientace na tradiční lázeňské pacientky z naší země. Je velká škoda, že karlovarské mezinárodní letiště má své zlaté časy za sebou, stejně jako fakt, že regionu chybí kvalitní dálkové železniční spojení. Pendolino sice jezdí z Karlových Varů do Ostravy, ale do Německa elektrifikace opět chybí.
Destinační marketing mnohým připadá jako předem připravená místečka pro kamarády politiků a nikoliv odborníků, kteří přinesou skutečné výsledky.
Přitom náš kraj je velmi malý, v podstatě jako větší německý okres a tím spíše je nutné celý region propojit do společných turistických produktů. Karta k ubytování, kde jsou slevy na nejrůznější atrakce včetně cesty veřejnou dopravou je dalším nedotaženým produktem. A „transformační projekty“, opět více připomínají krátkozraké projídání dotací, než perspektivní investicí do budoucna, která povede k uchopení potenciálu v dalším rozměru byznysu a rozvoje našeho kraje.
Kulhající investice, postrádající produktivní investice s rozvoj drobného průmyslu jsou zapomenutou šancí zastavit odliv lidí z kraje, který je dlouho pod třetinou svého potenciálu. Ano, Karlovarský kraj jede jen na méně než třetinu svých demografických možností, proto se postupně stává „krajem duchů“.
Existuje několik smělých plánů, které mají nejen veliký potenciál, ale představují jistou míru úmorné práce, která může přinést kýžený výsledek, ale současné vedení Karlovarského kraje je více shlukem amatérů s napojením na veřejné rozpočty, než tým vizionářů, kteří mají jasný plán, jak zúročit potenciál, který toto místo nabízí.
autor: Michal Riško